Česká republika: v roce 2018 časté pozdní platby

Barometr platební morálky

  • Česká republika
  • Zemědělství,
  • Doprava,
  • Stavebnictví,
  • Zboží dlouhodobé spotřeby,
  • Finanční služby,
  • Potraviny,
  • Strojírenství,
  • Služby

18 09 2018

Procentní podíl českých respondentů zmiňujících pozdní platby zůstal stabilní na úrovni 89,8 %, představuje však jeden z nejvyšších v regionu.

I přes mírné snížení podílu B2B faktur po splatnosti 38,7 % českých respondentů uvedlo, že faktury po splatnosti měly na jejich firmy negativní dopad. Kvůli nim museli odložit platby svým vlastním dodavatelům nebo dokonce nemohli jejich splatnost dodržet. Podíl nedobytných pohledávek B2B byl stabilní a k odpisům došlo nejčastěji z důvodu bankrotu zákazníka a neschopnosti zákazníka vypátrat. 

Prodej na úvěr – hlavní podmínka obchodování

 

 

Podíl celkového prodeje na úvěr B2B se v České republice mírně snížil ze 43,0 % v roce 2017 na 41,8 % v roce 2018. Obdobně jako v jiných sledovaných zemích v regionu je procentní podíl prodeje na úvěr domácím B2B zákazníkům vyšší než v případě prodeje na úvěr zahraničním B2B zákazníkům (44,7 % oproti 38,8 %).

Mezi hlavní důvody, proč respondenti prodávají svým domácím B2B zákazníkům na úvěr, patří to, že jsou důvěryhodní a mají dlouhodobá obchodní partnerství. Respondenti také uvedli, že jejich domácí B2B zákazníci často úvěr vyžadují. Podle výsledků průzkumu respondenti úvěr nejpravděpodobněji nenabídnou, chybí-li jim informace o obchodním či platebním výkonu zákazníka (39,1 % respondentů) a z důvodu špatné platební morálky (30,4 % respondentů).

Obchodujeme na úvěr, protože to naši domácí zákazníci vyžadují. Je to hlavní podmínka pro to, aby s námi obchodovali.

Respondent v průzkumu, sektor obchodních služeb

Nejčastějším důvodem prodeje na úvěr zahraničním B2B zákazníkům, jenž čeští respondenti zmiňují, jsou dobře zavedené obchodní vztahy. Úvěr se zahraničním zákazníkům nabízí také z toho důvodu, že jde v jejich sektoru o standard. Mezi hlavní důvody odmítnutí úvěru zahraničním B2B zákazníkům patří špatná platební morálka (25,9 % respondentů), vysoké měnové riziko a nedostatek informací o obchodním či platebním výkonu zákazníka (u obou shodně 22,2 % respondentů). 

Obchodujeme na úvěr odměnou za dlouhodobé partnerství a důvěru.

Respondent v průzkumu, sektor potravin

Druhá nejnižší doba splatnosti pohledávek (DSO) ve východní Evropě

Celkem 89,8 % respondentů v České republice zmínilo v roce 2018 pozdní platby od B2B zákazníků. Jde o druhý nejvyšší procentní podíl v regionu, jenž vysoce převyšuje regionální průměr 80,7 %. Procentní podíl je ve srovnání s předchozím rokem stabilní a více respondentů uvedlo pozdní platby od domácích B2B zákazníků než od zahraničních B2B zákazníků (93,8 % oproti 85,7 %).

Průzkum dále zjistil, že v České republice došlo k slabému poklesu podílu B2B faktur po splatnosti; z průměrně 36,9 % v roce 2017 na 34,1 % v letošním roce. To nastalo díky poklesu zahraničních B2B faktur po splatnosti o téměř čtyři procentní body.

 

Průměrná doba splatnosti pohledávek (DSO) v České republice klesla v roce 
2018 o dva dny a dosahuje 44 dnů. Mezi sledovanými východoevropskými zeměmi má Česká republika druhou nejnižší průměrnou DSO, a to hned po Slovensku (43 dnů). Celkem 74,7 % respondentů uvedlo, že v následujících 12 měsících ve svých firmách očekávají stabilní úroveň DSO, 10,8 % očekává mírné zvýšení a 9,1 % mírné snížení.

Kupující používají nezaplacené faktury jako formu financování – nejčastější důvod pro zpožděné platby

V rámci sledovaných východoevropských zemí dávají respondenti v České republice svým B2B zákazníkům nejkratší průměrnou dobu splatnosti. Domácí B2B zákazníci mají v průměru 25 dnů na zaplacení faktury. To je o jeden den méně než v roce 2017. Zahraniční B2B zákazníci mají na vyrovnání svých platebních závazků v průměru 31 dnů – o dva dny méně než v roce 2017.

Většina respondentů v České republice (55,3 %) uvedla, že pro domácí a zahraniční B2B zákazníky nemá odlišné platební podmínky. Ze zbývajících respondentů 29,0 % uvedlo, že domácím B2B zákazníkům spíše dávají kratší dobu na zaplacení faktury, zatímco 15,8 % naopak domácím zákazníkům dává na zaplacení faktury více času. Mezi důvody pro odlišné platební podmínky patří praxe v sektoru, interní strategie, zákonem předepsané platební podmínky a ekonomická situace v exportní zemi.

Payment duration Czech Republic 2018

 

V roce 2018 není rozdíl mezi zpožděnými platbami od domácích a zahraničních B2B zákazníků. Čeští respondenti uvedli, že u domácích B2B zákazníků jde o jeden den navíc (v průměru 16 dnů) a u zahraničních B2B zákazníků o čtyři dny navíc (v průměru 13 dnů). Změny průměrných platebních podmínek a zpoždění plateb způsobily slabé snížení průměrné doby platby v zemi – ze 46 dnů v roce 2017 na 43 dnů v roce 2018.

Ke zpožděným domácím platbám v České republice nejčastěji došlo z toho důvodu, že kupující používali nezaplacené faktury jako formu financování (podle 51,4 % respondentů). Česká republika měla nejvyšší procentní podíl respondentů, podle kterých to bylo hlavním důvodem zpožděných plateb – mnohem vyšší, než je regionální průměr (30,9 %). Nedostatečnou dostupnost finančních prostředků – hlavní důvod pro zpožděné domácí platby ve východní Evropě – zmínilo v České republice 48,2 % respondentů.

Čeští respondenti dále uvedli, že nejčastějším důvodem zpožděných plateb od zahraničních B2B zákazníků bylo, že kupující používali nezaplacené faktury jako formu financování – uvedlo to 51,0 % respondentů, což je po Turecku druhý nejvyšší procentní podíl v regionu. Druhým nejčastěji uváděným důvodem pro zpožděné platby B2B zákazníků ze zahraničí byla komplikovanost platebního procesu (33,1 % respondentů).

Podle výsledků průzkumu většina firem (61,3 % respondentů) fakturami po splatnosti výrazně ovlivněna nebyla. Z těch, kteří dopad zmínili, 17,3 % respondentů uvedlo, že museli odložit platby, a 11,9 % nemohlo dodržet splatnost faktur svým vlastním dodavatelů. U 11,3 % respondentů vedly B2B faktury po splatnosti ke ztrátě příjmů.

 

E-faktury bez významného dopadu na dobu platby

 

Většina respondentů v České republice (77,9 %) uvedla, že svým domácím i zahraničním B2B zákazníkům vystavuje faktury online, a 11,9 % respondentů plánuje v roce 2018 e-faktury zavést. Na druhou stranu 10,6 % respondentů e-faktury nepoužívá a 1,0 % je používat přestalo.

Z respondentů, kteří již e-faktury používají, jich 39,0 % uvedlo, že po vystavení elektronické faktury B2B zákazníkům obdrželi platbu rychleji. U 57,1 % respondentů neměly online faktury významný vliv na rychlost platby a u 3,9 % došlo ke zpomalení rychlosti platby.

Geopolitické riziko a americký protekcionismus se mění v obchodní válku – hlavní hrozby zabraňující globálnímu růstu

Ze čtyř potenciálních rizik ovlivňujících globální ekonomický růst (americký protekcionismus se mění v obchodní válku, scestná politika Federálního rezervního systému, „tvrdé přistání“ v Číně a geopolitické riziko) byla pro české respondenty nejvýznamnější dvě: americký protekcionismus se mění v obchodní válku a geopolitické riziko. Podle 34,7 % z nich je největším rizikem americký protekcionismus měnící se v obchodní válku, zatímco 30,7 % považuje za největší hrozbu geopolitické riziko. Oba procentní podíly jsou pod regionální úrovní.

 

 

 

 

Nedobytné pohledávky – ve shodě s regionální úrovní

Průměrný podíl nedobytných B2B pohledávek v České republice zůstává stabilní na úrovni 0,9 % (beze změny v porovnání s loňským rokem). Obdobně jako u výsledků předchozích průzkumů byly B2B pohledávky domácích B2B zákazníků odepsány jako nedobytné častěji než v případě zahraničních B2B zákazníků.

Nedobytné pohledávky vznikly nejčastěji u B2B zákazníků v sektoru stavebnictví, zboží dlouhodobé spotřeby, obchodních služeb a služeb. Čeští respondenti uvedli, že hlavními důvody pro odepsání B2B pohledávek jako nedobytných byl bankrot zákazníka nebo ukončení jeho činnosti (64,4 % respondentů), neschopnost zákazníka vypátrat (31,1 %) a příliš vysoké náklady na stíhání dlužníků (30,0 %).

 

Stavebnictví a stroje – sektory s pomalu platícími B2B zákazníky

Jak již bylo zmíněno výše, B2B zákazníci respondentů v České republice dostávají nejkratší průměrné platební podmínky v regionu (v průměru 28 dnů). B2B zákazníci v sektoru strojů a dopravy mají delší platební podmínky (v průměru 37 dnů). Naproti tomu B2B zákazníci v zemědělství a v sektoru zboží dlouhodobé spotřeby své platby musejí vyrovnat mnohem rychleji (v průměru do 19, respektive 20 dnů).

Obdobně jako u výsledků v roce 2017 zůstávají nejpomalejšími plátci B2B zákazníci ve stavitelství a strojírenství. Čeští respondenti obdrželi platby od B2B zákazníků ve stavebnictví v průměru o 15 dnů později a od B2B zákazníků ve strojírenství v průměru o 11 dnů později. Jak již bylo uvedeno pro zemi jako celek, hlavním důvodem zpožděných plateb bylo to, že kupující nezaplacené faktury používali jako formu financování: v případě stavebnictví to uvedlo 60,0 % respondentů a v případě strojírenství 75,0 % respondentů.

Většina respondentů v České republice neočekává v průběhu následujících 12 měsíců změny v platebním chování svých B2B zákazníků ve výše uvedených sektorech. Dojde-li ke změně, pak věří, že bude k lepšímu.