Barometr platební morálky - Česká republika 2017

Po zpomalení ekonomického růstu v roce 2016 (2,3% oproti 4,6% v roce 2015), je v České republice v letošním roce předpokládán růst ve výši 2,5%, zejména díky opětovnému zvýšení investic, vývozu a silné domácí poptávce. Navzdory tomuto pozitivním výhledu bylo ve srovnání s loňským rokem méně obchodních transakcí realizováno s odloženou splatností.

Prodej s odloženou splatností

Stejně jako účastníci průzkumu v Turecku a Polsku dodavatelé v České republice snížili v letošním roce podíl B2B obchodů s odloženou splatností. Naopak na úrovni celého regionu tento podíl mírně rostl.

 

 

• V průměru 42,7% tuzemských B2B obchodních transakcí v České republice bylo realizováno s odloženou splatností. To je oproti stejnému období roku 2016 (45,8%) mírný pokles.
• V roce 2017 byli čeští respondenti průzkumu mírně otevřenější k poskytnutí odložené splatnosti zahraničním B2B odběratelům než tuzemským (43,2% oproti 42,7% in 2016).
• Na rozdíl od ostatních států východoevropského regionu, akceptují účastníci průzkumu v České republice odloženou splatnost spíše u zahraničních B2B odběratelů. Nicméně výsledný rozdíl je minimální (42,7% vs. 43,2%. To značí v zásadě jednotné vnímání rizika u tuzemských i zahraničních odběratelů ze strany českých respondentů.
• Celkový podíl B2B transakcí (tuzemské + zahraniční) s odloženou splatností v České republice poklesl v roce 2017 na 43% ve srovnání s 44,3% v roce 2016. V roce 2015 to bylo dokonce 45%, z čehož vyplývá trend pozvolného poklesu tohoto ukazatele.

B2B faktury po splatnosti (%)

Celkový podíl B2B faktur hrazených po splatnosti pokračoval v klesajícím trendu započatém v roce 2015. V České republice letos podíl dosáhl 37%, což je pod průměrem východní Evropy jako celku (41,5%)

 

 

• Více účastníků průzkumu v České republice než v ostatních zúčastněných zemích zaznamenalo pozdní platby B2B faktur. Konkrétně 95,1% u tuzemských a 84,8% u zahraničních odběratelů (celkové průměrný podíl za všechny zúčastněné země dosáhl jen 88,5% u tuzemských a 78.9% u zahraničních).
• Stejně jako v celém regionu byl vyšší výskyt B2B faktur po splatnosti u tuzemských odběratelů (38,9%) než u zahraničních (34,9%). Oba tyto ukazatele jsou v České republice nižší než regionální průměr (45,2% tuzemských a 37,7% zahraničních).
• Doba obratu pohledávek (DSO) se v České republice snížila na 46 dní, zatímco v loňském roce to bylo 55 dní. To je o 15 dní méně než průměr v celém regionu.
• 75,1% českých účastníků průzkumu uvedlo, že v průběhu následujících 12 měsíců neočekávají změnu DSO. Z těch respondentů, kteří změnu tohoto ukazatele očekávají, uvedlo 13,5% mírný nárůst a 9,7% předpokládá mírný pokles.

Platební podmínky (prům. počet dní)

Na základě údajů z průzkumu týkajících se průměrné poskytnuté platební podmínky a zpoždění platby čekali čeští respondenti na úhradu pohledávek v roce 2017 o něco déle.

 

 

• V roce 2017 poskytovali čeští účastníci průzkumu svým tuzemským B2B odběratelům na úhradu průměrně 26 dní od vystavení faktury. To je o dva dny více než v roce 2016 a zároveň ale nejméně ze všech zúčastněných zemí.
• O něco delší platební podmínku pak poskytovali zahraničním B2B odběratelům, v průměru 33 dní oproti 27 dnům v roce 2016.
• Čeští respondenti zaznamenali pokles v průměrném zpoždění platby jak u tuzemských tak u zahraničních B2B odběratelů. U tuzemských to bylo v průměru 15 dní (17 dní roce 2016) u zahraničních pak 17 dní (20 dní v roce 2016).
• Po Maďarsku vykázala Česká republika za rok 2017 nejkratší dobu úhrady pohledávek. Od vystavení faktury do její úhrady čekali čeští respondenti v průměru 45 dní (o den více než v roce 2016).

Klíčové důvody pro pozdní úhradu pohledávek

Hlavní důvody pro pozdní úhradu pohledávek se v České republice liší od těch uváděných respondenty v ostatních zemích regionu východní Evropy.

 

 

• 47,7% českých účastníků průzkumu uvedlo jako hlavní důvod pozdní úhrady pohledávek snahu jejich tuzemských B2B odběratelů získat dodatečný zdroj financování. 34% pak uvedlo tentýž důvod u zahraničních B2B odběratelů. To představuje zdaleka nejvyšší hodnotu ze všech zemí regionu, kde průměr dosáhl na (32,4% u tuzemských a 27,7% u zahraničních B2B odběratelů).
• Druhým nejčastěji uváděným důvodem, který u tuzemských B2B odběratelů zaznamenalo 41,8% respondentů, byly problémy s likviditou (v celém regionu to bylo 58,4%).
• 34% českých respondentů uvedlo u zahraničních odběratelů jako hlavní důvod zpoždění úhrady složité podmínky mezinárodního platebního styku.
• 58% účastníků průzkumu v České republice uvedlo, že pozdní úhrada pohledávek neměla významný dopad na jejich podnikání, pro 13,2% však znamenala ztrátu příjmů a 19,8% bylo nuceno kvůli pozdní úhradě odběratelů odložit také platby svým dodavatelům.

Zajištění ziskovosti podnikání

Více respondentů v České republice (16,9%) než v region východní Evropy (13,1%) vyjádřilo záměr lépe chránit své podnikání před dopady Brexitu, zpomalení asijského ekonomického růstu a protekcionismu USA. To je druhá největší hodnota ze zúčastněných zemí po Turecku (26,9%).

 

 

• 52,2% účastníků průzkumu v České republice uvedlo, že ani s ohledem na výše uvedené skutečnosti nepředpokládají žádnou změnu ve využití stávajících nástrojů pro řízení kreditního rizika. I když je tato hodnota jen lehce pod průměrem regionu 53,3%, šlo o jeden z nejnižších zaznamenaných podílů.
• Na otázku jaká opatření plánují přijmout na ochranu před dopady Brexitu, zpomalení asijského ekonomického růstu a protekcionismu USA, čeští respondenti nejčastěji uváděli přísnější kontrolu důvěryhodnosti odběratelů (24,8%) a také lepší monitoring jejich kreditního rizika (19,5%).
• Potenciální negativní dopady Brexitu se zdají být největší hrozbou pro české účastníky průzkumu a tedy důvodem pro přísnější podmínky řízení kreditního rizika. 26,2% respondentů zmínilo přísnější kontrolu důvěryhodnosti odběratelů, zatímco 18,9% uvedlo zlepšení monitoringu kreditního rizika jako primární nástroj ochrany.
• Velmi podobný je přístup k protekcionismu USA (přísnější kontrola důvěryhodnosti odběratelů 25,9%; monitoring kreditního rizika: 17,7%) a ke zpomalení ekonomického růstu v Asii (přísnější kontrola důvěryhodnosti odběratelů: 22,3%; monitoring kreditního rizika: 22,0%).

Nevymahatelné pohledávky

 

 

Podíl nevymahatelných B2B pohledávek v České republice poklesl z 1,4% v roce 2016 na letošních 0,9%. To je mírně pod průměrem region, který v roce 2017 dosáhl 1,0%.

• 0,7% z celkové hodnoty tuzemských B2B pohledávek bylo v České republice odepsáno jako nevymahatelné, u zahraničních to bylo jen 0,2%. To potvrzují I výsledky předešlých průzkumů, kde většina odepsaných pohledávek byla za tuzemskými odběrateli.
• Největší podíl na nevymahatelných pohledávkách byl v roce 2017 zaznamenán v sektoru stavebnictví, spotřebního zboží a obchodních služeb.
• Důvodem nevymahatelnosti B2B pohledávek byl nejčastěji úpadek odběratele (52,8%), selhání vymáhání (26,9%) a také fakt, že náklady na vymáhání by převýšily potenciální (21,4%).

Více se můžete dozvědět v dokumentu Global Collections Review, zpracovaném Atradius Collections, který bude dostupný 24. 10. 2017.

Platební morálka podle odvětví

Celkem 16% respondentů v České republice očekává u svých B2B odběratelů během příštích 12 měsíců zlepšenou platební morálku. Jen o málo méně, konkrétně 13%, očekává naopak zhoršení tohoto ukazatele.

 

• V porovnání s průměrnou poskytnutou platební podmínkou (30 dní) měli B2B odběratelé českých respondentů v sektoru stavebnictví a strojírenství navíc 4 dny na úhradu svých závazků.
• Naopak v papírenství byla platební podmínka nejkratší, v tomto sektoru požadovali respondent úhradu pohledávek již po 14 dnech.
• Přestože poskytovaná platební podmínka je delší, B2B odběratelé v sektoru stavebnictví a strojírenství vykazovali nejdelší zpoždění plateb (průměrně hradili své závazky 41 respektive 45 dní po splatnosti).
• Účastníci průzkumu z obou sektorů uváděli jako nejčastější důvod zpoždění snahu jejich odběratelů získat dodatečný zdroj financování. (stavebnictví 58% a strojírenství 47%).
• Další nejčastěji uváděné důvody pro zpoždění plateb ve stavebnictví byli nedostatek likvidity (zmínilo 35% respondentů) a úpadek odběratele (uvedlo 32%).
• Zhruba 20% českých účastníků průzkumu ve strojírenství uvedlo jako důvod zpoždění plateb také nedostatek likvidity, spory týkající se kvality dodaného zboží či služeb a úpadek odběratele.