Ekonomiky EU se připravují na cla mezi Washingtonem a Bruselem

Týdny strojené války se minulý týden změnily v otevřený konflikt poté, co Trumpova administrativa zavedla plošná cla ve výši 25 % na veškerý dovoz oceli a hliníku. Tato cla budou mít dopad na vývoz z EU ve výši 26 miliard EUR, což představuje přibližně 5 % celkového vývozu zboží z EU do USA. Hospodářský dopad na EU se v krátkodobém horizontu i tak považuje stále za zvládnutelný.

V reakci na to EU oznámila řadu „důrazných, ale přiměřených“ protiopatření. Jako první krok zavede cla na americké zboží v hodnotě 4,5 miliardy EUR, včetně výrobků z oceli a hliníku, textilu, domácích spotřebičů, motocyklů a bourbonské whisky. Další cla v hodnotě 18,5 miliardy EUR se ještě připravují.

Navzdory své bojovné reakci dala EU najevo ochotu vyjednávat, a proto použití celní politiky ze strany prezidenta Trumpa může být těžko předvídatelné. „Trumpova cla“ již byla uvalena a následně pozastavena na řadu zboží z Kanady a Mexika.

Nicméně za současného stavu se očekávají cla na další evropské zboží, po nichž budou jistě následovat další odvetná opatření ze strany EU. Ve zbytku tohoto článku se budeme zabývat možnými důsledky pro ekonomiku EU a její dvě hlavní průmyslová odvětví. 

Trumpova obchodní politika je nevyzpytatelná

Jsou nová americká cla dlouhodobá, nebo jsou součástí vyjednávací strategie? To nikdo nemůže s jistotou vědět. Prezident Trump již v minulosti oznámil zavedení cel, která byla později pozastavena, odložena nebo uplatněna jen částečně.

Zároveň americký prezident dlouhodobě brojí proti tomu, co považuje za nekalé praktiky EU, a zvýšení cel bylo základem jeho volební kampaně. S ohledem na to proto předpokládáme, že v roce 2025 se budou cla na řadu dovozů z EU pohybovat mezi 10 a 25 %.

Domníváme se, že EU bude pokračovat v odvetných opatřeních. V porovnání s opatrným postojem během prvního funkčního období prezidenta Trumpa se zdá, že představitelé EU jsou připraveni k rychlým a razantním odvetným opatřením v naději, že donutí USA k jednání. Příkladem je nejnovější reakce na zavedení cla na kovy.

Hrozby ze zavedení cel a nárůst nejistoty

Prezident Trump sice nedodržuje všechny své silné řeči o clech, ale i jejich samotná hrozba může výrazně poškodit ekonomiku. Možnost zavedení cel zvyšuje obchodní nejistotu, v jejímž důsledku pak společnosti méně investují do budoucnosti, kterou nelze předvídat.

„V nejistém prostředí se firmy mohou zdráhat investovat, pokud existuje riziko slabší poptávky v budoucnu - nebo mohou odložit kapitálové výdaje s velkými počátečními náklady, dokud nejistota nepoleví,“ říká Theo Smid, ekonom společnosti Atradius.

Větší nejistota se může promítnout do vyšších úvěrových rozpětí, která snižují motivaci k dalším případným investicím. Podle Oxford Economics by plošné 10% clo USA na zboží z EU znamenalo pokles úrovně podnikatelských investic v eurozóně o téměř dva procentní body až do konce roku 2027.

Před zvýšením cel se neschováte

Hrozba a realita cel jsou pro transatlantický obchod obzvláště škodlivé, protože USA jsou největším vývozním trhem EU. Naše prognózy růstu HDP eurozóny jsme již snížili o 0,3 procentního bodu na konečných 0,9 % pro rok 2025 a na 1,2 % pro rok 2026.

Země EU však nebudou postiženy stejně. „Nejotevřenější ekonomiky a ty, které jsou nejvíce vystaveny obchodním tokům USA, budou obecně zasaženy více,“ říká Smid. „Z velkých zemí EU očekáváme, že cla a související nejistota budou mít největší dopad na Německo.“

Konkrétně předpovídáme, že německá ekonomika poroste v roce 2025 pouze o 0,1 %, což je o 0,5 procentního bodu méně, než by se jinak dalo očekávat.

Země střední a východní Evropy (SVE) mohou být rovněž významně ovlivněny, a to z důvodu vysoké integrace dodavatelského řetězce a méně diverzifikovaného průmyslového sektoru. Očekáváme, že americká cla silně zasáhnou produkci odvětví (zpracovatelského i nevýrobního) na Slovensku (-3,4 %), v Maďarsku (-2,6 %), České republice (-1,5 %) a v Polsku (-0,9 %).

Vedlejší účinky mají dopad na širší ekonomiky, protože výrobci, kteří se potýkají s problémy, omezují svoje služby a znepokojení spotřebitelé odkládají velké nákupy.

Výroba zboží přímo v palebné celní linii

Dopady cel nakonec pocítí i odvětví služeb, ale první jsou na ráně především výrobci. Podle společnosti Oxford Economics by americké plošné clo ve výši 10 % vyvolalo v roce 2025 pokles celkové výrobní produkce v EU o 2 %. Mezi nejhůře postižená odvětví by patřily farmaceutický a automobilový průmysl.

Špatný lék pro farmaceutické výrobky

Farmaceutický sektor EU je velmi silně vystavený americkým clům. Celkový vývoz farmaceutického zboží do USA představoval v roce 2023 kokrétních 14,7 % hrubé farmaceutické produkce. Ekvivalentní údaje pro země s největším vývozem léčiv, jako je Irsko (40 %) a Dánsko (30 %), jsou však podstatně vyšší.

Dánsko se nachází v jedinečném postavení, kdy je středem zájmu územních ambicí Trumpovy administrativy. „Dánský farmaceutický sektor by mohl utrpět velké ztráty, pokud prezident Trump uvalí cla na konkrétní dánské zboží, aby tím přiměl Dánsko k postoupení kontroly nad Grónskem USA,“ říká Rubén del Río, vedoucí týmu oddělení velkých odběratelů ve společnosti Atradius CyC a specialista společnosti Atradius na farmaceutický sektor pro Evropu.

„Jasným cílem by mohla být společnost Novo Nordisk, jejíž uvedení léků na hubnutí Ozempic a Wegovy jsou příčinou rychlého nárůstu dánské farmaceutické výroby již od roku 2022.“ V roce 2024 připadalo 58 % čistých tržeb společnosti Novo Nordisk právě na USA. Přestože společnost vyrábí velkou část svých léků prodávaných v USA i lokálně, cla by mohla omezit právě výrobu těchto léků v Dánsku.

Irsko je na tom možná ještě hůře. Farmaceutické výrobky tvoří významnou část jeho velkého obchodního přebytku s USA (50 miliard EUR v roce 2024) a Irsko také hostí výrobní provozy amerických výrobců léčiv, jako jsou Johnson & Johnson, Pfizer a Eli Lilly.

Prezident Trump pohrozil, že si pomocí cel vynutí přesunutí farmaceutické výroby do USA, a nedávno obvinil Irsko z „krádeže“ amerického farmaceutického průmyslu. Pokud bude takto pokračovat, mohli by tito významní hráči ve farmaceutickém odvětví opustit loď nebo snížit produkci svých irských provozů.

„Prudký pokles vývozu způsobený zavedením cel na farmaceutické výrobky do USA by pak měl nejen dopad na obchodní přebytek Irska, ale měl by také širší důsledky pro jeho ekonomiku, protože farmaceutické výrobky tvoří hlavní část irské výrobní produkce,“ říká Del Río.

Automobilový průmysl je najednou v pomalém jízdním pruhu

Spojené státy jsou hlavní vývozní destinací pro automobily vyrobené v EU, takže toto odvětví je velmi zranitelné vůči hrozbám cel. V roce 2023 pocházelo 20 % hodnoty vývozu automobilů z EU právě z prodeje v USA.

Nejvíce ohrožený je německý a italský automobilový průmysl a dodavatelské řetězce v zemích střední a východní Evropy.

„Kombinace snížené exportní poptávky, vyšších vstupních nákladů a snižujících se ziskových marží by vážně poškodila konkurenceschopnost německého automobilového průmyslu a automobilového průmyslu zemí střední a východní Evropy, které jsou již nyní pod tlakem v důsledku snížených obchodních výsledků a zvýšeného úvěrového rizika,“ říká Jens Stobbe, manažer společnosti Atradius Risk Services Germany.

Odhadujeme, že německý a italský vývoz automobilů by mohl v roce 2025 v důsledku amerických cel klesnout o více jak 5 %. Španělské a francouzské protějšky jsou na prodejích v USA méně závislé a předpokládá se u nich menší pokles o zhruba 2 %.

Nová americká cla jsou přesně to, co automobilky v EU v současné době nepotřebují. Po meziročním poklesu o 5,7 % v roce 2024 v současnosti očekáváme, že německá automobilová výroba v letech 2025 a 2026 opět poklesne, a to o 4,1 %, resp. 0,4 %. Italská automobilová výroba utrpěla v roce 2024 masivní pokles o 21 % a v letošním roce by se měla zotavit o pouhých 2,5 %.

Přesměrování vývozu na jiné trhy je přinejlepším jen částečným řešením. „Rozdíly v poptávce na trhu a preferencích spotřebitelů, logistické překážky, regulace a rostoucí konkurence ze strany zemí, jako je Čína a Jižní Korea, znamenají, že je velmi nepravděpodobné, že by se ztracené prodeje v USA mohly v krátkodobém horizontu touto cestou plně vyrovnat,“ říká Stobbe.

V této obchodní válce zatím není vítězů

Nic z toho zatím není nevyhnutelné. Do 1. dubna, kdy začnou platit první protiopatření EU, zbývá ještě několik týdnů a stále existuje naděje, že se oběma stranám podaří vyjednat způsob, jak se vyhnout obchodní válce v plném rozsahu.

Přesto nejsou poslední náznaky ale dobré. Americká cla na ocel a hliník jsou totiž už tady a EU oznámila balíček proti-opatření, který se rovná téměř na dolar přesně striktní odvetě. Ještě minulý týden prezident Trump opakoval, že má s EU „problém“. V nové ekonomické obchodní realitě není nikdy nic jisté, přesto vrácení se do hry "před pádem z útesu" bude vyžadovat určitou míru kompromisu, kterou Trumpova administrativa ani EU v současné době zřejmě nejsou ochotny akceptovat.