Bude rok 2025 rokem cel a obchodních válek?

Výhled globálního hospodářského růstu v roce 2025 vypadá solidně, přičemž ale nijak oslnivě, přičemž většina prognóz se v současnosti pohybuje mezi 2,5 % a 3 %.

Za těmito čísly se však skrývá obrovská nejistota. Geopolitická eskalace na Ukrajině a na Blízkém východě je zřetelně pravděpodobná a ovlivňuje obchodní toky. Slábnutí čínské ekonomiky - a reakce Pekingu - byla jedním z charakteristických ekonomických rysů v roce 2024 a mohla by se opakovat i v roce 2025. Snad nejvýznamnějším aspektem bude, že se Donald Trump po kampani, které dominovala rétorika „Amerika na prvním místě“, ujme v lednu prezidenstského úřadu a oficiálně tak začně své druhé funkční období v roli amerického prezidenta.

Kterýkoli z těchto faktorů by mohl předpovědi globálního růstu narušit. Zároveň však existují důvody k mírnému a opatrnému optimismu. Ve zbytku tohoto článku se vám pokusíme s blížícím se začátkem nového roku tuto bouřlivou ekonomickou situaci trochu vysvětlit.

Trumpův efekt

Co udělá prezident Donald Trump příště? Po přesvědčivém vítězství v amerických prezidentských volbách a republikánské většině v obou komorách Kongresu se tato otázka jeví jako nejpalčivější ze všech. Zdá se, že prezident Trump má volnou ruku. Rychlá realizace extrémních předvolebních slibů týkajících se cel, deportací a deregulace by mohla mít významné dopady na globální ekonomiku. Promění se však předvolební titulky v konkrétní činy?

„Jistě, prezident Trump během své kampaně vyslovil několik extrémních návrhů, ale v tuto chvíli se předpokládá, že ne všechny z nich budou realizovány, a ty, které budou, nemusí být realizovány plně nebo hned,“ říká John Lorié, hlavní ekonom společnosti Atradius. „Například 60% plošné clo na čínský dovoz se navzdory Tumpovým slibům z kampaně nezdá být moc reálné opatření. Totéž platí o třech milionech deportací přistěhovalců bez dokladů.“

Trumpova tvrdá rétorika může rychle narazit na tvrdou ekonomickou realitu. Podnikatelé se pravděpodobně postaví proti zavedení plošných cel,  které by mohly vyvolat ničivou obchodní válku, zatímco deportace milionů pracovníků by zcela jistě mohla ohrozit životaschopnost tisíců firem. Jakékoli následné zvýšení spotřebitelských cen by u voličů pak dopadlo také velmi špatně.

„Volby vyhrál pohodlně, ale jeho další kroky budou mít určitá omezení,“ říká Lorié. „Z tohoto důvodu je sice velmi pravděpodobné, že budou zavedena nějaká nová cla, ale budou zaměřena na konkrétní odvětví a budou mít mnohem menší dopad, než naznačují titulky v jeho kampani.“

Trumpovo posílení obchodu?

Prezident Trump během svého prvního prezidentství už ale cla a hrozbu z jejich zavedení záměrně použil a téměř jistě je proto použije znovu. Tato hHrozba se může ještě více projevit v průběh roku 2025, přičemž v roce 2026 bude následovat její dokončení a postupné zvyšování nákladů.

„Hrozba cel může v příštím roce paradoxně podpořit růst obchodu,“ říká Lorié. „Tam, kde to bude možné, budou podniky předzásobovat své dovozy do druhé poloviny roku 2025, aby překonaly případná nová cla, která by měla vstoupit v platnost až v roce 2026.“

Trumpova fiskální politika může rovněž podpořit obchod, alespoň v krátkodobém horizontu. Slíbil snížit daně některým skupinám a snížit regulační zátěže v celé ekonomice. Tato opatření pravděpodobně podpoří růst americké ekonomiky a - v případě absence nových cel - zvýší objem dovozu.

„To následně podpoří globální obchod,“ dodává Lorié. „Přehřátí ekonomiky by však vyvolalo tlak na inflaci. Jádrová inflace a inflace služeb jsou v USA stále relativně vysoké a při prvním náznaku jejího zvýšení bude FED (Federální rezervní systém) rychle jednat. To by mohlo znamenat, že americké úrokové sazby zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu.“

Prognóza růstu americké ekonomiky na příštích 12 měsíců se alespoň prozatím pohybuje kolem 2,6 %, což je hodnota blízká celosvětovému průměru.

Globální pohled

V ostatních zemích rozvíjející se Asie překoná v roce 2025 pravděpodobně opět celosvětový průměr růstu, ačkoli hodnota 4,4 % předpovídaná pro Asii a Tichomoří představuje mírný pokles oproti letošnímu roku.

Tento pokles je způsobený slábnoucí čínskou ekonomikou, která podle prognózy poroste v roce 2025 rovněž přibližně o 4,4 %, což je výrazně pod současným vládním cílem 5 %. Výkonné ekonomiky, jako je Indie a Vietnam, převezmou část zátěže s očekávaným růstem mezi 6 a 7 %.

„Není realistické očekávat, že Čína dosáhne růstu 10-12 %, který jsme viděli v minulosti,“ říká Lorié. „Jedním ze specifických problémů, se kterými se potýká, je totiž její stárnutí populace. To znamená, že Čína přichází o výhodu populačního růstu, které se v současné době těší Indie.“

Peking navrhl balíček opatření na podporu růstu populace, včetně nižších úrokových sazeb, levnějších hypoték a dodatečných peněz na místní investiční projekty. Příštích několik měsíců ukáže, zda jednal dostatečně rychle a rozhodně.

V širším měřítku se řada zemí APAC v současné době nachází v „pasti středních příjmů“, kterou Světová banka popisuje jako situaci, kdy země se středními příjmy „čelí vážným překážkám v oblasti hospodářského růstu, mzdové konkurence a inovací“. Čína a Indie patří do skupiny více než 100 zemí, které se ocitly mezi zeměmi s nízkými a vysokými příjmy.

„Úkolem je dostat se z této pasti, k čemuž potřebujete přímé zahraniční investice, vzdělanou pracovní sílu a trvalý růst produktivity,“ říká Lorié. „Vietnam je jednou ze zemí, která si v tomto ohledu vede docela dobře, protože je otevřená ekonomikám Východu i Západu.“  

Problém s Evropou

Z ostatních hospodářských regionů se v roce 2025 pravděpodobně vyrovnají celosvětovému průměru růstu pouze rozvíjející se země (východní) Evropy a Latinská Amerika. Skutečným problémem je však západní Evropa.

„Slabý růst v eurozóně brzdí prognózy pro vyspělé ekonomiky,“ říká Lorié. „Částečně je to důsledek vnějších sil, ale existují i vnitřní problémy. EU musí zaměřit své úsilí na provádění reforem podporujících růst ekonomiky.“

To by mohlo zahrnovat omezení regulace, snížení roztříštěnosti trhů (zejména finančních trhů) a podporu dynamiky a inovací v ekonomice. Prioritou by měly být pak investice do vědeckého výzkumu a výzkumu a vývoje, aby se zmenšila inovační mezera oproti ostatním ekonomikám. Nezbytné mohou být také reformy na pracovním trhu.

Většina ekonomů očekává, že v příštím roce bude aktivita v eurozóně silnější než letos, i když růst dosáhne pouze nevýrazných 1,3 %. Lepší zprávou nicméně je, že inflace se blíží cílové úrovni a úrokové sazby se v EU uvolňují rychleji než v USA.

Rok plný nebezpečí

Ekonomická prognóza je obtížný úkol v každé době, a tím spíše v období výrazných geopolitických turbulencí. To platí již několik posledních let, ale divokou kartou pro rok 2025 zůstává americké prezidentství.

Pokud se prezident Trump vzepře očekávání a rychle zavede plošná cla na Čínu, Kanadu, Mexiko a EU, čímž během své kandidatury pohrozil, jsou všechny sázky v tahu. V tuto chvíli očekávají trhy spíše postupná a cílená opatření. Problémem pro světové ekonomiky nicméně zůstává, že mysl nového prezidenta - který není omezovaný Kongresem nebo potřebou bojovat v budoucích volebních kampaních - není možné předvídat.