Co skutečně pro Evropu znamená nová obchodní dohoda mezi USA a EU

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy byla oznámena 27. července 2025 ve skotském Turnberry. Klíčové body dohody jsou následující:

• Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen se 15% clo bude vztahovat také na automobily a polovodiče, stejně jako na léčiva, zatímco letadla a jejich součásti budou od cla osvobozeny. Vývoz oceli a hliníku z EU bude podléhat kvótovému systému, který nahradí současné 50% clo, konkrétní podrobnosti však ještě nebyly upřesněny.
• EU se zavázala, že v příštích třech letech nakoupí americké energetické vývozy v hodnotě 750 miliard USD, což je nárůst oproti současným přibližně 100 miliardám USD ročně.
• Kromě toho EU investuje 600 miliard USD do amerického energetického sektoru a zvýší své nákupy amerického obranného vybavení.
• EU prozatím nebude ukládat odvetná cla.

Tato dohoda přináší do transatlantických obchodních vztahů určitou stabilitu a pomáhá podnikům vyhnout se narušení obchodní války. V předvečer uzavření dohody americká administrativa varovala, že pokud do 1. srpna nedojde k dohodě, uvalí na evropské zboží 30% cla. Očekávalo se, že EU zareaguje podobným způsobem, což by mohlo vyvolat rozsáhlý obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomickými bloky světa.

Ďábel se skrývá v detailech 

Významným úspěchem pro EU je snížení amerických cel na vývoz automobilů z 25 % na 15 %. Některé aspekty dohody však zůstávají nejasné. Například nebyly stanoveny konkrétní kategorie produktů, na které se vztahují nulová cla, ani podrobnosti kvótového systému pro ocel a jiné kovy. Očekávaná cla na léčiva jsou rovněž nejistá, dokud nebude znám výsledek přezkumu národní bezpečnosti USA, ale neočekáváme, že cla na evropský vývoz překročí oznámených 15 %.

V nadcházejících týdnech nebo měsících budou zapotřebí další jednání, která by mohla přinést novou volatilitu. Dosud nebyly definovány mechanismy dohledu a sankce za nedodržování dohody a zůstává nejasné, zda bude dohoda podléhat pravidelnému přezkumu. Ačkoli americké úřady údajně přijaly některé závazky, konečné rozhodnutí pravděpodobně zůstane na prezidentu Donaldovi Trumpovi. V důsledku toho nelze vyloučit riziko budoucího zvýšení cel.

Obchodní nejistota přetrvává

Nejistota pro podniky a investory zůstává velká, což bude mít v blízké budoucnosti pravděpodobně negativní dopad na kapitálové výdaje. Současná dohoda zřejmě neposkytuje společnostem dostatečnou srozumitelnost pro přijímání významných investičních nebo personálních rozhodnutí.

V oblasti nákupu energie a investic existují také rizika spojená se závazky EU . Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová uvedla, že cíl ve výši 750 miliard USD bude rozložen na tři roky. Vzhledem k tomu, že současné nákupy jsou nižší než 100 miliard USD ročně, se však tento cíl jeví jako velmi ambiciózní. I když to nemusí představovat bezprostřední problém, mohlo by to v budoucnu vést k obnovení obchodního napětí.

Žádná významná revize prognóz hospodářského růstu

Nadále předpokládáme růst HDP eurozóny o 1,1 % v roce 2025 a o 0,8 % v roce 2026. Ačkoli efektivní průměrná celní sazba vzroste nad 15 % – o pět procentních bodů více, než jsme původně předpokládali (10 %) –, bude to částečně kompenzováno nižšími cly na automobily a mírným zvýšením jistoty. Může dojít k mírnému zlepšení investičních vyhlídek, což by mohlo zmírnit očekávaný pokles v příštím roce.

USA jsou největším obchodním partnerem EU a představují více než 20 % vývozu zboží. Jakékoli další obchodní třenice mají negativní dopad na ekonomiku EU. Současná dohoda bude do konce roku 2027 stát 2,5 % vývozu zboží z EU (ve srovnání s naší březnovou základní prognózou).

Ačkoli jsou dohodnutá cla nižší než cla uplatňovaná na některé jiné obchodní partnery USA, jako je Brazílie a Čína, mnoho evropských produktů může mít i nadále potíže udržet si v novém rámci konkurenceschopnost . Trvalé clo ve výši 15 % na většinu vývozu EU do USA by v praxi zvýšilo cenu těchto výrobků o podobnou marži. Podle Oxford Economics by toto zvýšení cen snížilo poptávku USA po vývozu z EU o 1,5 % (u francouzského a německého zboží) až 4,8 % (u italského a španělského zboží).

Mohou jiné trhy nahradit poptávku ze strany USA?

EU nadále usiluje o uzavření obchodních dohod mimo USA, ale je nepravděpodobné, že by tyto dohody plně kompenzovaly dopad omezeného přístupu na její největší vývozní trh. V současné době EU vyjednává nebo finalizuje dohody s Chile, Indií, Indonésií, Mexikem, Filipínami a Mercosurem (který zahrnuje Brazílii a Argentinu jako největší ekonomiky).

Silnější obchodní vazby s těmito zeměmi by byly jistě prospěšné a mohly by mírně podpořit evropský export. Relativně malá velikost těchto trhů však znamená, že je nepravděpodobné, že by kompenzovaly pokles poptávky v USA. Export EU do těchto regionů činí přibližně 35 % exportu do USA, takže nové obchodní dohody by musely být při stimulaci poptávky přibližně třikrát účinnější , než jsou americká cla při jejím snižování. Navíc vyjednávání smysluplných obchodních dohod vyžaduje čas. Světové ekonomické fórum odhaduje, že uzavření dohody trvá v průměru asi 18 měsíců a její implementace obvykle dalších 24 měsíců.

Jsou nižší prodejní ceny řešením?

Jednou z možností, jak evropští vývozci mohou proniknout na nové trhy, je ve srovnání s konkurencí snížit ceny . To však může být vzhledem k existujícím cenovým rozdílům obtížné. V uplynulém desetiletí se evropské vývozní ceny obecně držely na stejné úrovni jako ceny v USA, ale předstihly země jako Čína, kde jsou výrobní náklady výrazně nižší. To evropským firmám ztěžuje vstup na nové trhy nebo zvyšování poptávky pouze na základě cenové konkurence. V mnoha případech by bylo nutné výrazné snížení cen.

Poptávka po evropském vývozu však i mimo USA relativně nereaguje na změny cen. Jakékoli slevy zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti by pravděpodobně zvýšily tlak na podniky, z nichž mnohé již nyní čelí nízkým ziskovým maržím.

Nejistá budoucnost

Obchodní dohoda mezi EU a USA sice přináší určitou jistotu, ale neposkytuje dlouhodobou jistotu, zejména pro EU. Výsledek odráží současnou politickou a ekonomickou rovnováhu sil. Od samého počátku byla vyjednávací pozice EU v oblasti bezpečnosti oslabena její závislostí na USA , což je dynamika, která se v dohledné době pravděpodobně nezmění. To je zvláště patrné v rozhodnutí EU neuložit odvetná cla.

Aby EU v budoucích jednáních posílila svou pozici, musí investovat do své ekonomické, technologické a vojenské odolnosti. Z ekonomického hlediska to znamená posílit obchod uvnitř EU a snížit závislost na dovozu ze zemí mimo blok.

S přísnějšími cly se objevují střednědobá úvěrová rizika

Ačkoli se v obchodě neočekává žádný okamžitý dopad na úvěrové riziko, v důsledku dohody by se mohly ve střednědobém horizontu objevit negativní účinky. Zavedení vyšších cel může snížit ziskové marže a snížit konkurenceschopnost některých společností. Tyto účinky se pravděpodobně budou vyvíjet postupně, budou se mezi jednotlivými podniky výrazně lišit a jejich projevení bude nějakou dobu trvat. Cla budou mít dopad zejména na finančně slabší společnosti, u nichž se zvýší riziko obchodních úvěrů. Je však nepravděpodobné, že by cla sama o sobě vedla k platební neschopnosti. Pojištění pohledávek bude hrát klíčovou roli při podpoře podniků při jejich pronikání na nové trhy a řízení úvěrových rizik v rámci jejich zákaznických portfolií.