Barometr platební morálky v České republice 2016

Barometr Platební Morálky

  • Česká republika
  • Zemědělství,
  • Doprava,

19 05 2016

46,5% respondentů v České republice se domnívá, že zákazníci na tuzemském B2B trhu využívá neuhrazení pohledávek po splatnosti pro vlastní finanční prospěch.

Česká republika – nejdůležitější výsledky průzkumu

Prodej s odloženou splatností

 

B2B sales on credit in the Czech Republic

 

S průměrem okolo 44 % z celkového objemu B2B obchodních transakcí (mírně nad průměrem východní Evropy a beze změny oproti loňskému roku) zrealizovaných s odloženou splatností se respondenti v České republice zdají být otevřenější k těmto platebním podmínkám než ostatní země v regionu. V Polsku je to v průměru jen 35 %, což je naopak pod průměrem regionu (40 %), v Turecku zase výsledek průměru zcela odpovídá (40,3 %). Maďarsko a Slovensko stojí na opačných pólech pomyslného žebříčku v tomto ohledu. Zatímco na Slovensku byla pouze ve 27 % B2B obchodních transakcí respondentů průzkumu použita odložená splatnost, v Maďarsku jejich podíl dosáhl 54 %.

 

PPB Czech Republic fact box1

V souladu s výsledky na Slovensku a v Maďarsku a na rozdíl od Turecka a Polska, respondenti v České republice projevují stejnou ochotu poskytnout odloženou splatnost tuzemským i zahraničním B2B odběratelům (45,8 % tuzemských a 42,7 % zahraničních bylo s odloženou splatností). Na rozdíl od ostatních zemí v regionu jsou české společnosti celkově otevřenější k těmto platebním podmínkám (průměr ve východní Evropě dosáhl 42,9 % u tuzemských a 36,6 u zahraničních obchodních transakcí).

Může to být důsledkem toho, že Česká republika je velmi otevřená ekonomika, do značné míry závislá na exportních partnerech a jejich ekonomické situaci.

B2B faktury po splatnosti (%)

Téměř 93 % respondentů průzkumu v České republice (85 % ve východní Evropě) zaznamenalo během posledního roku pozdní úhradu faktur tuzemskými a zahraničními odběrateli. To v průměru vyústilo ve 37 % otevřených neuhrazených B2B pohledávek po datu splatnosti z jejich celkové hodnoty. To je pod průměrem východní Evropy, ten dosáhl 43 %. Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že u zahraničních pohledávek (22 %) je pravděpodobnost dlouhodobě nedobytné pohledávky, kterou je nutné vymáhat, dvojnásobná oproti srovnatelným pohledávkám za tuzemskými odběrateli. Ve srovnání s loňskými výsledky byla hodnota o 5 procentních bodů vyšší, což ukazuje na mírné zhoršení platebního chování zahraničních dlužníků v portfoliu respondentů průzkumu.

 

Past due B2B receivables in the Czech Republic

Pozdní platby od tuzemských i zahraničních B2B odběratelů se odráží i v hodnotě doby obratu pohledávek (DSO) českých společností. Ta dosahuje v průměru 55 dní (v souladu s 57 dny ve východní Evropě) ale je o týden delší než v loňském roce. Tento nárůst DSO může být způsoben nižší efektivitou vymáhání dlouhodobě neuhrazených pohledávek zejména ze zahraničních obchodních transakcí. Většina českých respondentů (66 %, stejně jako ve východní Evropě) neočekává žádnou změnu, co se týče ukazatele DSO během následujících 12 měsíců. Okolo 20 % pak očekává ve stejném časovém horizontu zhoršení tohoto ukazatele.

Dvakrát více účastníků průzkumu (30 %) v České republice než ve východní Evropě považuje očekávaný pokles poptávky po jejich zboží a službách za největší překážku pro ziskovost jejich podnikání v tomto roce. Takové obavy jsou poněkud překvapivé u ekonomiky silně závislé na domácí poptávce a příznivém exportním vývoji, u níž se v tomto roce očekává poměrně silný hospodářský růst ve výši 3,1%.

Platební podmínky (prům. počet dní)

Průměrná platební podmínka poskytnutá respondenty v České republice činí u tuzemských odběratelů 24 dní, u zahraničních odběratelů je to o 3 dny více. Obě výsledné hodnoty jsou nejnižší v celém regionu východní Evropy, kde průměrná poskytnutá platební podmínka dosáhla 30 dní.

 

Payment duration in the Czech Republic

To ukazuje na zvyklost relativně kratších splatností faktur v České republice. V uplynulém roce podle průzkumu poklesla průměrná poskytnutá platební podmínka zahraničním odběratelům o týden. Lze to považovat za snahu o zmírnění dopadů zhoršující se platební morálky a horší vymahatelnosti pohledávek v zahraničním obchodě.

Navzdory tomuto trendu museli respondenti v České republice čekat na úhradu zahraničních faktur v průměru o tři dny více (průměrné prodlení se během loňského roku zvýšilo ze 17 na 20 dní).

Z toho vyplývá, že v průměru čekali respondenti průzkumu v České republice na úhradu zahraničních faktur 47 dní od data vystavení (ve východní Evropě dosáhl tento ukazatel 52 dní). Naproti tomu tuzemské faktury po splatnosti byly v průměru hrazeny dříve (o 4 dny) než v minulém roce. To je v souladu s dobrým ekonomickým vývojem v České republice v posledním období stejně jako s výše zmiňovanou zvyklostí kratších splatností u tuzemských obchodních transakcí.

Klíčové důvody pro pozdní úhradu pohledávek

Nejvíce respondentů v České republice (okolo 47 %) uvedlo, že nejčastějším důvodem pro pozdní platby u tuzemských B2B odběratelů jsou problémy s likviditou (ve východní Evropě je to 64,4 %). Zajímavé je, že stejný podíl respondentů v České republice (jen 33% ve východní Evropě) uvedl, že pozdní úhrada tuzemských faktur je spojena se záměrem odběratele využít tuto skutečnost jako zdroj financování. Tento názor je mezi respondenty v České republice zdaleka nejčastější v porovnání s ostatními zeměmi východní Evropy, kde průzkum proběhl. Je také důležité zmínit, že dvakrát více respondentů v České republice (20 %) než ve východní Evropě jako celku (10 %) uvedlo, že tuzemské B2B faktury jsou hrazeny pozdě z důvodu sporů o kvalitu dodaného zboží či služeb.

 

PPB Czech Republic fact box2

 

Výrazně více českých účastníků průzkumu (31 %) než ve východní Evropě (21 %) také uvedlo, že pozdní úhrada faktur je záměrná a odběratel ji využívá jako zdroj financování. Podobně 26 % respondentů v České republice (na rozdíl od pouhých 15 % ve východní Evropě) zmiňuje spory o kvalitu dodaného zboží či služeb jako důvod pozdní úhrady faktur u zahraničních odběratelů. 36.4 % respondentů v České republice (23,8 % ve východní Evropě) považuje za důvod pozdních plateb u zahraničních odběratelů složité podmínky mezinárodního platebního styku.

Více respondentů průzkumu v České republice (téměř 32 %) než ve východní Evropě (27,2 %) bylo nuceno v důsledku pozdní úhrady pohledávek odložit úhradu vlastních závazků vůči dodavatelům. To bylo nejvíce ze všech zemí východní Evropy, ve kterých byl průzkum proveden. Pro eliminaci tohoto rizika má více respondentů v České republice (38 % oproti 22 % ve východní Evropě).  v plánu požadovat úhradu už při dodání zboží či provedení služeb B2B odběratelům. Zhruba 35 % respondentů v České republice (25 % ve východní Evropě) se bude v následujících 12 měsících snažit častěji kontrolovat a hodnotit bonitu a platební morálku svých odběratelů.

Nevymahatelné pohledávky

Podíl nevymahatelných B2B pohledávek vykázaný respondenty průzkumu v České republice (1,4 % z celkové hodnoty) je v souladu s ostatními zeměmi v regionu (1,2 %). Téměř veškeré odepsané pohledávky byly za tuzemskými odběrateli a nejvíce jich bylo v sektoru stavebnictví a obchodních služeb.

 

Uncollectable receivables in the Czech Republic

 

Okolo 54 % respondentů v České republice (což odpovídá výsledku v celém v regionu východní Evropy) uvedlo, že pohledávky se staly nevymahatelnými z důvodu úpadku odběratele či ukončení jeho činnosti. Vyšší byl ale v České republice podíl pohledávek (33 % oproti 23 % ve východní Evropě), které byly nevymahatelné primárně z důvodu, že odběratele nebylo možné vyhledat a dále kontaktovat. 27 % českých respondentů (21% ve Východní Evropě) zmínilo jako důvod nevymahatelnosti pohledávky její přílišné stáří.

Pro více informací o vymáhání pohledávek po celém světě je možné využít dokument Global Collections Review od společnosti Atradius Collections, které bude po registraci ke stáhnutí zdarma na www.atradiuscollections.com od října 2016.

Platební morálka podle odvětví

Respondenti průzkumu v České republice nejčastěji poskytují odloženou splatnost ve stavebnictví, spotřebním zboží a službách. Nejdelší platební podmínky jsou poskytovány jednoznačně ve stavebnictví (zhruba jeden měsíc od data vystavení faktury).

 

PPB Czech Republic fact box3

Navzdory poměrně dlouhé platební podmínce poskytované ve stavebnictví, z tohoto odvětví pochází významná část pohledávek po splatnosti. Podle většiny respondentů v České republice (65 %) je prodlení v úhradě faktur ve stavebnictví způsobeno nejčastěji právě využitím neuhrazených závazků jako zdroje financování.

Okolo 70 % českých respondentů průzkumu neočekává výrazné změny v platební morálce B2B odběratelů ve výše zmiňovaných odvětvích během následujících 12 měsíců.